Emily Ros, part 4.- The end.

1. june 2013 at 11:39 | Nickie |  Emily Ros
Všechny se otočily ke mně. Celá třída utichla a všichni se seběhli okolo mě. Poprvé, co si mě někdo všimnul. Jejich pohledy byly kyselé, jakoby se jim líbilo, že mě mohou zase ponižovat. Slzy se mi vrhly do očí, ale já se snažila to nedávat znát. Vzpřímila jsem se a zvedla sebevědomě hlavu nahoru, ať už to bude cokoli, chci to snášet se ctí. Mě nezlomí, ne, teď už ne. Začali se chechtat a něco blábolat. Potom se ale zase otočili na mě a spustili. "Ha, takže ty jsi na holky jo, to abych se bála před tebou nosit výstřihy" "Ona je jako vážně lesba jo? Tak to je hustý". Nadechla jsem se a odsekla "No a co, mám i přítelkyni a náš vztah nám může jakýkoli pár jenom závidět" začala jsem si vymýšlet. "Tak, jak jsem já šťastná si vy všichni ani neumíte představit." Začala jsem ukazovat, že mě nezajímá jejich názor a vymýšlela si dál, jak moc jsem šťastná, aby viděli, že na mě nemají, že se už nikdy nenechám shodit.


A docela se mi to dařilo. Kdybys viděl ty ztuhlé obličeje milý deníčku. Ty pohledy byly k nezaplacení. Musím se tomu prostě smát. A kdybys viděl, jak se tvářila Amy, její škoda, ztratila mě, vlastní chybou. Potom všichni ve třídě zase ztichli a vypadali překvapeně. Potichu zase každý odešel na svoje místo a do konce přestávky nikdo nepromluvil. Tyjo, asi jsem změnila myšlení svých spolužáků. Bylo by moc fajn, kdyby už konečně začali uvažovat rozumně frajírci. Třeba už mi dají pokoj.
S tím, že jsem ztratila jedinou svojí kamarádku Amy, jsem se ještě pořádně nevyrovnala. Ale co se dá dělat, vím, že to časem přejde, a když ne, tak si najdu lepší kamarády, kteří mě budou brát, tak, jak mě poznají a nebudou dělat zbytečné scény. Pro dnešek končím, jdu si lehnout, uvidíme, jak se to bude pokračovat zítra a jestli mě budou chtít zase ponížit. Každopádně mám skvělou náladu, poprvé, co jsem se postavila celé třídě, mám ze sebe radost. To se bude dobře spát.

Mám ze sebe radost. Dokázala jsem se postavit davu a ukázat, jaká opravdu jsem. Doufám, že mě aspoň trochu pochopili a jestli ne, tak je mi to jedno. Stejně už zbývá jen pár měsíců do ukončení základní školy a pak už je nikdy neuvidím. Jsem hrdá na to, kdo jsem. Doufám, že ze mě vyroste lepší člověk, díky téhle zkušenosti. Loučím se. Byl jsi mou oporou, mým kapesníkem, mou nejlepší kamarádkou, která mě nikdy nezradila. A teď už vše, co je zde napsáno, jsou jen vzpomínky.


THE END.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Lee. Lee. | Web | 1. june 2013 at 11:48 | React

Je to úžasné. Až teď jsem si přečetla minulý díl a rovnou se vrhla na tenhle. Je to krásně napsané, i když bych nikdy nečekala, že se to tak zvrhne. Musím říct, že mám sama radost, že se takhle celé té třídě postavila :). Těším se na další díl, doufám, že ho Thizz napíše co nejdříve. Nedá mi to pokoj, dokud zase nebudu znát další kousek tohohle příběhu.

Co se týče tvého komentáře, jsem ráda, že se ti článek líbil, už jenom kvůli tobě se budu snažit teď blogu víc věnovat, a psát článků více. Děkuju <3.

Jsem ráda, že aspoň ty sis to uvědomila. Opravdu není dobré ohlížet se za minulostí, ona za to nestojí. Člověk dělá chyby. Ale lepší, než se mervomocně snažit nedělat je, lepší je prostě se z nich jen poučit, nechat je být a víckrát už je neřešit. To je, myslím, ten správný způsob, jak se s tím vším vypořádat.

2 ang ang | Web | 4. july 2013 at 21:23 | React

Konec??:-O nee. Místo "the end" jsi tam měla napsat "pokračování příště". Ne ta povídka byla moc pěkná vážně:)) Možná by jsi měla napsat ještě nějakou takovou na pokračování:-)

3 Less Less | Web | 30. july 2013 at 12:10 | React

Ne nekončí ;(( Zamilovala jsem se do ní.Doufám že budou taky takové a další ;) Věřím a těším se!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement